Dostalo se nám cti získat do recenze jeden z modů z české výroby od malovýrobce custom modů, Zdeňka Nečesala.
Tuhle recenzi jsme se rozhodli pojmout trochu jinak. Normálně recenzujeme hardware jednotlivě. Takže jde o subjektivní zhodnocení tím kterým recenzentem. Byť se snažíme být co nejobjektivnější. U tohoto modu od Zmods jsme se rozhodli recenzovat ve dvou. Takže část recenze je z mé (Borisovy) klávesnice a část z klávesnice šéfredaktora Michala. Na vás bude zhodnotit, jestli se vám takový způsob recenzování líbí.
Část I. – Boris
Zmods vyrábí své mody ze dřeva a osazuje je DNA chipy.
Už dlouho se mi nestalo, že po otevření krabičky a prvním uchopením modu do ruky ze mě vyletělo ono: „WOW!„. S takhle opracovaným dřevem – nejedná se o resinový stabwood – se setkáte málokdy.
A hned následně jsem řešil jestli ve svém arzenálu atíků najdu něco, co na něj budu moci nasadit. Mod vám při uchopení prostě zmizí v ruce, jak je minimalistický. Je to dáno i tím, že jej pohání jen jeden článek 18650. Nakonec jsem zjistil, že moje obavy byly zbytečné a že na mod lze nasadit atík o průměru 25 mm aniž by byť o půl milimetru přesahoval. Další mojí obavou bylo, jestli vůbec budu moci modík otestovat při používání, protože Z Mods cílí na MTL uživatele a já jsem už dlouho čistý DLkář. I tyto obavy se ukázaly liché, protože mod spolehlivě poskytuje výkon až do 75 W, což na DL bohatě stačí a protože jsem jej testoval s atomizerem Steam Crave Aromamizer Supreme V3 osazeným meshem, tak to bylo úplně bez obav. Potřebných 40 W mod poskytoval bez problémů a článek jej dokázal s přehledem zásobit energií cca 8+ hodin. O tom jak se projevuje DNA chip se rozepisovat nebudu. Toto byl první mod s tímto chipem který mi prošel rukama, takže jsem se do jeho nastavování raději nepouštěl. Ostatně jsem ani necítil potřebu na jeho nastavení křivky žhavení cokoli měnit.
Jsem zvyklý na mody u kterých vím, že něco držím v ruce. Občas jsem dotazován, jestli u mě nejde o nějakou kompenzaci, když vidí jakou cihlu s sebou běžně tahám. Proto pro mě byl velký nezvyk používat mod, který strčím do náprsní kapsy u saka a zapomenu, že jej tam mám. Asi dvakrát se mi stalo, že jsem jej vzal i mimo domov – fakt jsem nechtěl aby někde přišel k nějakému šrámu – a pak jsem jej doma hledal, protože jsem jej v autě právě do té kapsy u saka strčil.
Taktéž jsem zvyklý, že moje mody jsou hodně stabilní a jen málokdy se jim stane, že by se převrátily když o ně zavadím. U tohoto modíku to není zase až takový problém. Je ale možné, že s atíkem do průměru 22 mm by se to tak snadno nestávalo. Ale prostě je to daň za jeho minimalistické rozměry. Přesto mu článek 18650 dává dostatečnou stabilitu, aby po lehkém zavadění o atomizer nenásledovalo ulehnutí s akustickým efektem.
Tyhle drobné štrapáce ze skoro měsíčního používání modu ale maximálně vyváží vzhled a řemeslné zpracování modu. Nikde nejsou žádné mezírky a kdyby nešlo o spojení dvou druhů barevně odlišných dřev, tak by se i zdálo, že je vyroben z jednoho kusu. A ze dřeva vyrobená tlačítka jsou fakt vysoký level řemeslné zručnosti výrobce. Ani velkovýrobcům se často nevede, aby tlačítka nějak nechrastila a seděla perfektně na místech která jsou jim určena. Tahle dřevěná tlačítka mají kolem sebe mezírku jen tak velkou, aby nedrhla o tělo modu a sedí na místě jako by byla k mikrospínačům DNA chipu přilepená.
Takže za mě závěrem: Už mi prošlo rukama bezpočet modů od velkovýrobců. Sám je občas vyrábím. Ale s takhle dokonalým řemeslným zpracováním se člověk často nesetká. Mnohé z vás napadne: „jaká může být cena za takový mod?„. No, pravda, napadlo to i mě, ale hned mi došlo, že u takovýchto výrobků, kdy existuje pouze jeden unikátní druh, se zájemce na cenu neptá. Buďto takový – až se chce říci šperk – mod chce a pak je jeho cena podružnou záležitostí a nebo jej zajímá cena a pak má na výběr z mnoha zařízení od velkovýrobců. Za originální a unikátní kousek se prostě platí.
A popravdě, pokud ze Zdeňkovi Nečesalovi bude chtít vyrobit kousek u kterého nehebude hrozit, že jej někde zapomenu a na který budu moci posadit atomizer s průměrem nad 30 mm, tak budu velmi nešťastný pokud se mi nepodaří dát dohromady potřebný obnos než jej koupí někdo jiný. Mod od Zmods by byl ozdobou mé sbírky.
Část II. – Michal
Ještě na začátek trochu opravím Borise – kousek, který se nám dostal do rukou je sice osazen čipem DNA60, ale jak mě informoval sám Zdeněk, DNA čipy (už) ve výrobě nepoužívá, nyní se v jeho modech setkáte s čipy Dicodes. Nebudu se zde tedy rozepisovat o funkcích a chování čipu, protože by to bylo nesměrodatné a navíc se předpokládá, že člověk, který zakoupení takového modu zvažuje, je pravděpodobně s těmito čipy obeznámen.
Balení
Arya s výrobním číslem #3 se k nám dostala ve vypolstrované krabičce, která má navrchu vlepenou dřevěnou destičku s gravírovaným logem Zmods (a pokud mě nešálí zrak, jedná se pravděpodobně o stejné dřevo, ze kterého je vyroben i přední panel modu). Kromě samotného modu v krabičce najdete kartičku se základními údaji o modu včetně data výroby, vlastně je to takový certifikát autenticity. Přiložený je pak i dřevěný náustek typu 510, který je ze stejného či podobného dřeva jako mod, tudíž máte možnost si s ním ještě svůj setup doladit. Ten jsem ale z pochopitelných důvodů nezkoušel.
Mod
Podobně jako Boris, byl jsem i já překvapený, ale zároveň nadšený z toho, jak mod působí kompaktně, byť při srovnání s jinými mody na jednu či dvě baterie (18650) zase o tolik menší není. Možná to je dáno i tím, jak čistě po vzhledové stránce vypadá. Každopádně se vejde tak akorát do ruky. Potěšením pro mě bylo i zjištění, že na Aryu bez jakéhokoliv přesahu bez problému posadím i atomizér o průměru 25 mm.
Asi nemá moc smysl se po stránce zpracování opakovat po Borisovi, prostě nádherně čístý mod, kde navíc přední panel lícuje jako by to byl jeden kus. Dřevo je krásně hladké, ale byť by se mohlo zdát, z ruky neklouže. Zároveň je mod příjemně lehoučký a celkově svým tvarem a zpracováním krásně sedí do ruky. Jedinou nevýhodu bych možná viděl v tom, že na černém dřevu je na dobrém světle vidět každý mastnější otisk prstů.
Na předním panelu najdeme pouze jednoduchý černobílý displej a dřevěné tlačítko, které právě díky tomu, že je ze stejného dřeva jako panel, nepůsobí jako pěst na oko. Tlačítko dobře reaguje, neviklá se a na zmačknutí je pohodlné. Dvě ovládací tlačítka jsou pak schována na spodní straně modu, v první chvíli jsem měl jen trochu problém s tím které je + a které -. Na spodní straně je pak umístěn i šroubovací kryt baterie, který není plný a někomu by tak nemuselo vyhovat, že je baterie tak trochu odhalená. S ohledem na to, že takový mod si asi ale nebudete brát do dílny (nebo k jiným zdrojům bordelu) a budete ho na spodní stranu stavět, museli byste být opravdu velký hnidopich aby vám to vadilo.
Nikde na modu nenajdete USB port který by sloužil ať už k nabíjení nebo nastavení modu. Což ale ničemu nevadí, protože nyní Zmods používá čipy Dicodes, které (pokud se nemýlím) nespoléhají na použití softwaru jako je Escribe pro nastavení čipu. Hlavně by další prvek pravděpodobně naboural celý čistý vzhled modu.
No a jak celý mod zhodnotit? Nejlepší co mě napadá je asi říct, že je to krásný kousek, pečlivě opracovaný a prostě potvrzuje rčení zlatý český ručičky. Sice bych se trochu obával možného opotřebení nebo poškrábání modu, ale tohle prostě není kousek, který byste s sebou denně tahali kamkoliv, i když asi se takoví uživatelé najdou, ale ti svým modům věnují také náležitou péči.
Musím říct, že mi bylo ctí mít možnost si takovýhle kousek vyzkoušet a to ne jen na podržení na pár minut na srazu. A jak píše Boris, asi bych se nebránil takovému modu na dvě baterie, který by pojal 30mm atomizér.
Zdeňku, moc děkujeme za možnost tvůj mod vyzkoušet a zrecenzovat.
Zmods můžete najít na Facebooku, kde najdete i další jeho výtvory.
