Jelikož se pravidelně ve vaperské komunitě mluví o problematice airflow a kolikrát je v tom hrozný zmatek, rozhodl jsem se zareagovat a posloužit vaperské obci svou téměř šestiletou zkušeností.
Tak hned z kraje, AF (Air Flow, ofuk spirálek) máme jen tři druhy. Spodní, boční a horní. Žádné Velocity nebo Kennedy. Nic takového neexistuje. Maximálně tak kombinace oněch tří výše uvedených. To by totiž pak muselo být i sání Merlin, Tsunami, Aromamizer… a já nevím, kolik druhů atomizerů existuje. Ne. AF jsou pouze tři druhy. Nic více a nic méně. Pak už jde jen o vzájemné kombinace a drobné úpravy. Ono taky víc míst, kam můžete do atomizeru navrtat díry pro vzduch, není.
Za druhé, ano, každé umístění AF (luftů, hulvátů, průduchů, sání,…) má na svědomí specifické proudění vzduchu v atomizéru. Ovšem snažit se jej nějak podrobněji popsat je celkem problematické. Už jen proto, že věda o proudění tekutin je sama o sobě celkem dost složitá, a mnohdy hraničí s ezoterikou a šamanským zaříkáváním. A v atomizéru to ještě komplikuje build (spirálky s vatou). Nikdo, kdo o proudění tekutin alespoň něco málo ví, si nedovolí říci, co se opravdu v tomhle ohledu v atíku děje. Můžeme se jen domnívat a tak trochu sázet na obecné pravdy. Z vlastní zkušenosti ale vím, že stačí opravdu málo, třeba jen trochu jinak ohladit vatu, a všechno je rázem jinak. Proč přesně tomu tak je, by bylo nejspíš na samostatnou studii, ale vzhledem k tomu, že odborníci na tuto problematiku mají dost práce s aerodynamikou tvarů aut, letadel, lodí, a dokonce i budov, tak se lze snadno domyslet, že k téhle studii hned tak nedojde a musíme si tak vystačit pouze s obecnými předpoklady, které se s každou výměnou vaty v drobných detailech – které ovšem mohou být celkem zásadní – liší. Jako příkladem mohu posloužit jedním cvičením, které před cca 20 lety proběhlo ve spolupráci ČVUT a Lékařské fakulty. Ne, nebyl jsem v tom osobně zainteresován, ale můj dobrý kamarád ano, na straně budoucích lékařů. Šlo o modelaci proudění moči v těle. Když měli počítačový model hotový a dostali první výsledky, bylo jasné, že je v modelu někde hrubá, velice hrubá chyba. V močových cestách podle toho modelu docházelo k takovému turbulentnímu proudění, že by to člověka nejspíš potrhalo, pokud by při močení rovnou nevybuchl. ČVUT hledala chybu v programu a modelu, medici v zadání, a pořád se nemohli dobrat výsledku, který by neznamenal okamžitou smrt subjektu, případně velmi pomalé a bolestivé umírání. Nakonec chybu našli. Medici zapomněli zmínit důležitost řasinek (drobných vlákének), které pokrývají vnitřní stěny močových cest, a ČVUT model krapet zjednodušila, aby se to snadněji počítalo. Když se nad tím zjednodušeným modelem zamysleli, tak se konečně vydali za profesorem, který se problematikou proudění tekutin dlouhodobě zaobíral. Ten se prý jen usmál a vysvětlil jim, že právě ty řasinky jsou kamenem úrazu. No a protože tehdejší výpočetní výkon který měla ČVUT k dispozici na takový model nestačil, tak z celého projektu sešlo. Proč to vyprávím? Všimli jste si jak vypadá vata? A myslíte si, že někdo jen tak od oka odhadne co to dělá s turbulentním prouděním v atíku? 
A co se v obecné rovině o proudění v atíku dá říci, je na následujících obrázcích.
Nejznámější a nejčastější AF je spodní, tedy přívod vzduchu skrze dno atomizeru. Na obrázku jsem se snažil ukázat, jak největší část vzduchu proudí skrz atík. V místech, kde nejsou umístěny šipky znázorňující proudění vzduchu, vzniká turbulence – a nikdo není schopen říci přesně jaká. Tedy kromě odborníků u toho kterého daného atíku a jen v případě jednoho buildu.
Spodní AF je dobré pro Cloud chasing, tedy pro tvorbu co největších mraků. Proč? No proto, že zespodu nasávaný vzduch po cestě bere horkou páru, která má sama o sobě tendence stoupat vzhůru. Dochází k prudšímu ochlazování – celé proudění je rychlejší – spirálek a přímější cestě páry do úst. Spirálka je ale ochlazována jen zespodu. Za běžných podmínek to není problém, ale právě při CCH, kdy jde o velmi výkonné buildy s velmi rychlým náběhem, dochází právě kvůli většímu přehřívání spirálek v horní části k časté degradaci chuti. Tedy ne jen vlivem rychlého proudění vzduchu. Tenhle AF sytém je nejčastěji používán u podtlakových atomizerů – dnes vše co nese označení RTA – protože proudění v kotelně je rychlejší a tudíž v ní vzniká větší podtlak, který do kotelny strhává z tanku další liquid a eliminují se tak prodlevy v zásobení vaty. Prostě známý efekt fixírky.
Jde tedy o AF systém, který netrpí na nedostatky zásobení liquidem, leč velmi často trpí na menší až horší chuťovou prokreslenost a podání chuti. proč tomu tak je, je hlavně o celkovém designu kotelny a vzduchových kanálků, kterými je vzduch do kotelny přiváděn. Ale i to lze chytrým designem dost eliminovat, a jak jsem sám zjistil, tak třeba právě u Petri Tanku se designérům povedlo tuhle nepříjemnou vlastnost tohoto AF prakticky odstranit. Ale neptejte se mě, jak to udělali. Kdybych to věděl, tak tu teď nesedím a nepíšu tuhle esej. 
Druhým nejčastějším typem AF je boční sání. Najdete jej na většině RDA atomizerů a všech tancích Aromamizer od Steam Crave. Když se podíváte na šipky, kterými jsem se pokusil znázornit, kudy proudí většina vzduchu – tedy pokud mu to buildem umožníte – tak je na první pohled patrné, že vzduch hned po vstupu do kotelny dostane na vybranou, kterým směrem se vydá. Část se rozhodne jít nahoru a část se rozhodne, že lepší cestou by mohlo být vzít to spodem pod spirálkou. Jak velká část se vydá kterým směrem, určujete vy tím, jak umístíte spirálku. když chcete, aby víc vzduchu šlo horem, umístíte spirálku níž, a naopak. Osobně stavím spirálku nejčastěji na střed luftům, maximálně lehce nad střed. U mých buildů mi to pak víc chutná. Jak to bude chutnat vám, si musíte vyzkoušet sami. Aneb jak se říká, tisíc hubiček – tisíc chutiček. To co chutná mně, prostě nemusí chutnat vám, a naopak.
Jinak opět platí, že v místech, kam jsem neumístil žádnou šipku, dochází k turbulencím, o kterých se lze jen dohadovat, a o tom, jak budou velké, rozhoduje tvar kotelny a váš build. A vzpomenete si ještě na řasinky v močových cestách? Ano, tady hraje vata velkou roli. Hlavně když jde o Aromamizer RDTA, kdy máte juice flow na spodku kotelny přímo pod spirálkou a musíte tedy vatu umístit po celém dnu kotelny. V tu chvíli už není nikoho, kdo by dokázal odhadnout, jak se to na tom dně bude či nebude mlít. Mně osobně se osvědčilo vatu rovnoměrně rozprostřít po dně a po zakápnutí uhladit tenkou pinzetou tak, aby na první pohled nic nelezlo vzduchu do cesty. Vám třeba bude víc vyhovovat, když budou vlákna vaty vyčnívat a usměrňovat tak proudění vzduchu, čímž by měla předcházet turbulencím. Opět je to o tom, jak to vám bude vyhovovat, a musíte si to sami vyzkoušet. Jiná cesta u buildingu všeobecně není.
Třetím typem AF je horní sání. Není moc obvyklé a i u RDA se neobjevuje moc často a u RTA ještě méně. Tedy hlavně v téhle čisté podobě. Existuje ještě jeden typ horních luftů, ale ten až za chvíli.
Jak vidíte na obrázku, horní sání jde proti směru stoupající páře. Idea je taková, že se chladný vzduch a stoupající horká pára srazí a než se společně procpou do drip tipu – náústku – tak se lépe promísí. Otázkou je, jak se tomu kterému designu atomizeru s horním sání vede. Sám jsem měl čest s jedním RDAčkem, kde se to designerům fakt nepovedlo, a jedinou slušnou chuť jsem získal pouze s dragon coil. Vlastně díky tomu atíku jsem se jej naučil. Takže za mě dobrý. Tenhle pure horní luft je prostě sázka na mnoho proměnných a někdy je v takovém atíku celkem peklo vytvořit build, který fakt funguje. Ale když se to povede, tak to zase stojí za to, a dosáhnete daleko prokreslenější a plnější chuti než u RDA s bočním luftem. Prostě se designerům povedlo – tedy i vám, jako designérům buildu – naplnit ideu, kterou jsem uvedl hned zkraje. Ale opět to často není o první dobré a pár buildů vzteky rozdupete, nebo se stačí před vámi schovat pod skříní, než najdete způsob jak to namotat. Ale jak už jsem řekl u bočních luftů, o tom je building.
A tady je ten slíbený upravený horní luft. Do kotelny atíku je vložený cylindr, který po svém obvodu nutí vzduch jít až na dno kotelny a odtamtud, v celém průměru, jít co nejpřímější cestou přes build do drip tipu. Jako první s tímto designem přišel právě Steam Crave u svých RDA Artomamizerů. Ještě jsem se s ním setkal u Fishbone Plus. Určitě existuje ještě bezpočet dalších atíků s tímto cylindrem v kotelně, ale není důvod si je tu vyjmenovávat. Moudří vědí.
A k vlastnímu designu? No v tomhle případě je možné namotat skoro cokoli, a pokud to není sám o sobě prů… švih, tak vždy dostanete v rámci možností tu nejlepší možnou chuť, kterou lze z vašeho buildu vydolovat. Vzduch se totiž po průchodu lufty rozprostře rovnoměrně po celém obvodu zvonku cylindru a díky tomu tak stejně rovnoměrně vstupuje do vlastní kotelny, kde ve vrcholu je koncentrován do drip tipu. Mě samotného překvapilo, jak velký oblak páry lze z malinkatého buildíčku, který se vešel do Fishbone Plus, vyprodukovat. A ještě ta chuť, TA CHUŤ! A Steam Crave šli ještě dál a ve svých Aromamizerech na vnější straně cylindru vytvořili šroubovici, která by měla zabraňovat tvoření nežádoucích turbulencí. Jestli se jim tuto ideu podařilo naplnit či ne, nevím. Natolik – po třiceti letech kouření a pojídání pálivých jídel – vybíravé chuťové buňky nemám. I když mám Aromamizery rád, tak rozdíl v podání chuti mezi holým cylindrem a cylindrem se šroubovicí nerozeznám. Pro mě osobně ta šroubovice zbytečně utahuje průchod vzduchu a nelze se při DL skrze atík volně nadechnout. Ale větší fajnšměkři ten rozdíl množná vnímají.
Jinak je tento design z mého pohledu nejlepším řešením, jak a kudy vést vzduch ke spirálkám, a také mi osobně přijde nejvíce userfriendly, hned po bočních luftech. U tohoto designu je skoro jedno, jak postavíte spirálky a jak moc práce si dáte s vatou. Vzduch se vždy dostane tam, kam má, a spirálky ochlazuje v celém průměru, pokud k nim může. Můj nejčastější build do Fishbonka byly vertikální spirálky. Teď mě tak napadá, proč skončil Fishbonek v šuplíku? …chvíle štrachání ve stole… Jo aha, protože jsem, já bloud, rozbil ten skleněný cylindr. 
