Fuj, teda než člověk ten název článku napíše, tak se pěkně zapotí. Ale co, stojí to za to. Dnes se podíváme na tvorbu Martina Bernreitera alias Braidmana a něco málo si povíme o tom, jak jsme se s Braidmanem poznali.
Moje první seznámení s braidy v praxi bylo celkem zváštní a byl jsem k nim zprvu trochu nedůvěřivý. Bylo to někdy loni v létě, když jsem seděl na jedné strašnické zahrádce u kamaráda, který mi se slovy: „Tohle ti tu nechal Braidman,“ podal dva zipsáčky s dráty. Koukal jsem na to jako vyvoraná myš a přemýšlel, co si s tím počnu. Hm, plochej drát, a co jako? Při bližším prozkoumání jsem však zjistil že nejde o plochý drát, ale o perfektně spletený plochý cop z bambilionu drátků, které jsem téměř nerozeznával. Inu dobrá, proč ne. Napsal jsem Martinovi o vysvětlení a nějaké ty rady, netřeba dodávat, že jsem jich dostal požehnaně 😀 . První osobní setkání s Braidmanem bylo vlastně celkem zvláštní. Na Václavském náměstí, kde jsme na něj s kolegou Šmehlíkem čekali, se k nám přitočila pomenší postavička s šátkem na hlavě a v nějaké divné bundě, a zahuhlala: „Vole, nechceš Bony?“ Můj první impuls byl otočení se na kolegu se slovy: „Tvl nevíš co chce?“ Chvíli jsme se na sebe tak divně koukali a pak z oné postavičky vypadlo: „Já jsem Braidman, vole!“ nebo tak něco, už nevím přesně. No a od té doby se nějak datuje naše přátelství.
Co jsou Braidy, zjistíte po přečtení článku Vaška Pospíšílečka s názvem Braids, braidy, copánky… prostě splétané coily
Tak, ale teď už konec vzpomínek a vraťme se zpátky do přítomnosti. Martin po mně opět hodil klubko drátu s tím, jestli bych to nějak nenapsal. Předpokládám, že tu polovinu toho, co píšu, smaže, neb je náš Grammar Nazi.
Poznámka autora po korektuře: A TAKY ŽE JO! 😀
A tak jdu tedy psát.
Do ruky se mi dostal braid pletený z 9 drátků, každý o síle 0,1 mm a architektuře 3×3. Tedy tři žíly, neboli prameny, přičemž každý pramen je ze tří drátků… uffff… Snad jsem to popsal dobře.
Volba atomizéru pro osazení tímto braidem padla na Spicu Pro RTA v klonu. Umotat spirálku tak, aby se nerozjížděla, je věcí piplavé práce a opravdu hrubého dotahování toček kolem trnu. Toto se však dá eliminovat vyžhavením drátu nad sporákem nebo nějakým „turbozapalovačem,“ popřípadě autogenem či plamenometem. Já se bez prvních tří zmíněných věcí musel v době motání obejít, a v plamenometu mi zrovinka došel napalm.
Spirálku mám hotovou, její vnitřní průměr je zhruba 2,5 mm, zhruba proto, že se mi malinko rozjela, a tedy uvolnila. Nevadí, to napraví dobré utažení v atomizéru.
Nožky jdoucí pod šroubky jsem preventivně obmotal kolem dokola šroubku, jinak měly tendenci vyjet při dotáhnutí ven a ztratit tak dokonalý kontakt. Sice jsem dostal radu, že bych měl konce zakroutit podobně jako vatu, když ji chci zformovat do špičky, ale tohle řešení mi přišlo lepší. Jen pro informaci, spirálka z fotografií má odpor 0,56 Ohmu.
Jakmile je spirálka umístěna, utažena a srovnána tak, jak potřebujeme, tak to chce spirálku vyžhavit. Nejen proto, aby se opálil případný bordel z výroby, ale také abychom eliminovali hotspoty mezi jednotlivými drátky a samozřejmě i otočkami.
Nesmíme zapomenout vyfotit i nejaké ty barvičky.
A můžeme osadit vatou tak, jak si daný atomizér a liquid žádá. Při osazování takhle malého braidu je třeba dbát na to, aby byla práce s vatou co možná nejjemnější, neboť zde hrozí borcení spirálky při protahování vaty skrz.
Tak to bychom měli, nezbývá než zalít liquidem a sesadit atomizér dohromady a jít si pochutnávat na našem oblíbeném liquidu při čtení hodnocení.
Hodnocení
+ čistá ruční práce
+ perfektní zpracování
+ mnoho variant
+ jemné podání chuti, přesto však krásně čitelná
+ plně postačuje malý výkon
+ produkce páry velmi slušná
– tvarová paměť drátu (lze eliminovat vyžíháním)
– při osazování vatou má spirálka tendenci se bortit a různě uhýbat
– horší čištění suchým pálením (chce víc opakování než je spirálka čistá)
Tento braid je opravdu jemňounký svým projevem při potahu a krásně se do Spicy hodí. Zbytečně netopí a nežere mnoho výkonu ani liquidu. Za mě opravdu fajnovka.
Závěrem chci Martinovi poděkovat za věnování drátu do recenze. Díky moc Martine a přeji ti hodně úspěchů. A to stejné přeji i tvé stránce na FB Braidman The Coilweaver
