Štěpána Stárka alias Opičáka asi naším čtenářům představovat nemusíme, byť o něm nějakou dobu nebylo moc slyšet. Před nedávnem ale Štěpán naznal, že je čas na comeback, spojil síly s TI Juice a na trh se tak vrací obnovená řada jeho původních receptur VINC (Vaping is not crime). Jako první vlaštovku vyslal Opičák na trh trojici aromat – dvě už známá a jedno nové. Nám se samozřejmě aromata dostala do redakce a tak je čas se na ně podívat zblízka.
Než začneme, připomeneme si klasické: Chuť je velice subjektivní záležitost, proto vezměte v potaz, že co chutná mně, nemusí chutnat vám, a naopak. 1000 lidí, 1000 chutí.
Obsah
Typhoon
Popis: Kombinace žlutého a červeného melounu, doplněná jahodou, a na úplném konci i dračím ovocem.
První co v Typhoonu ucítíte jsou melouny, konkrétně kombinaci žlutého a červeného. Byť má červený meloun celkem pochopitelně (a pro tuhle chuť typicky) lehce žvýkačkový nádech, tak je v mixu žlutý meloun, který tenhle náhled celkem rychle a účinně koriguje. Ze žlutého melounu je cítit jeho typická, skoro až lehce nakyslá dužnatost, která je doslazená a doplněná již zmíněnou chutí červeného melounu. Tahle kombinace melounů funguje skoro až překvapivě dobře, protože žlutý meloun nepustí ten červený ke žvýkačkové chuti (byť ten náznak tam je), naopak červený meloun ten žlutý velmi zajímavě ozvláštní a dosladí.
Spíše až na výdechu se pak vzadu v chuti objevuje lehce šimravé dračí ovoce. To chuti dodává ještě nepatrně víc tropického nádechu. Sem tam má tendenci se v chuti objevit už při potahu, kdy se tak trochu pere s chutí melounů a může působit lehce nahořkle. Jako závěrečná tečka ale funguje dobře.
A co ta jahoda? Tu v chuti vnímám jenom velmi okrajově a za mě vlastně funguje především tak, že nedovoluje červenému melounu působit přehnaně sladce a celkově tu sladkost tolik ředí, aniž by naředila tu základní chuť melounové kombinace.
U Typhoonu jednoznačně oceňuji to, že i když je vlastně dominantou a základem celého mixu meloun, nepůsobí Typhoon jako melounová žvýkačka a celou dobu (byť tam občas ten náznak té žvýkačky je) působí velmi věrně a prostě ovocně.
Black Widow
Popis: Hutnost kaktusu dodává této příchuti tělo, které je doplněné sladkou šťavnatostí lehce přezrálého manga. To celé lehkým dokresem uzavírají citrusy.
Zatímco Typhoon a Alice už jsou vlastně známé příchutě, Black Widow je úplnou novinkou. Hned při prvním potahu jsem si řekl „Wow, tohle mě zajímá.“
Hned na první potah dostanete do pusy nálož tropické chuti, která je sladká, šťavnatá, lehce citrusově nakyslá a rozhodně nevšední. Než se v chuti zorientujete, první, čeho se spolehlivě chytnete, budou citrusy, konkrétně lehce sladký citron.
Jakmile jsem se v chuti zorientoval, můžu za onen pomyslný středobod označit kaktus. Na jednu stranu už spíše známá, ale pořád celkem neobvyklá tropická chuť. A tenhle kaktus pro mě tvoří pevný základ celé chuti.
V mixu se má objevovat i mango, ale jako takové ho v chuti zcela nerozeznávám. S ohledem na popis ale plní svoji funkci dobře: dodává jí pořádnou dávku jak šťavnatosti, tak sladkosti. Byť jsem na jasnou mangovou chuť nenarazil, narazil jsem alespoň na její stopy, jednou už zmíněná sladkost, druhou pak nenápadná, ale typická dřevitost.
Citrusy celou chuť velmi zajímavě doplňují, mají podíl jak na dojmu šťavnatosti, tak především pak na lehké kyselosti, která chuti dodává velmi zajímavý šmrnc. Ale s ohledem právě na citrusy si budou na Black Widow dát pozor ti, kteří citronovým příchutím neholdují, jelikož v některým potazích jsem narazil na lehce mýdlový nádech citronové chutě. Ale nejedná se o něco, co by celý mix jakkoliv ovlivnilo a bude to spíše subjektivní vjem.
Alice
Popis: Mix snídaňových cereálií s mlékem, sladkou smetanou a karamelem.
Na Alici jsem se z prvních tří kousků těšil bezesporu nejvíce. Jednak je to jediná dezertovka, hlavně už s ní mám zkušenosti ještě z dob kdy ještě nebyla oficiálně na trhu (možná bych ještě pár ml té původní doma někde našel). A tak jsem si říkal, že si nechám „to nejlepší“ na konec, ale teď chuti samotné.
Alici dominují především mléčné tóny. Kombinace všech složek dává dohromady přesně to co Opičák popisuje, a to kondenzované mléko (ostatně pokud mě nešálí paměť, pracovní název Alice byl „Salko“). I tak se v chuti dají některé jednotlivé složky slušně rozeznat, aniž by to jakkoliv rušilo celkový dojem.
Mléčná chuť je příjemně jemná, chvílemi připomínající napěněné teplé mléko. Do té promlouvá sladká a především jemná chuť karamelu, která chuť částečně doslazuje, částečně jí dodává hutnost. A jak jsem psal, karamel je v tomto případě jemný, nemá nepříjemnou říznost, kterou některé karamelové příchutě mají, a jako takový působí jako rozpuštěný v onom mléce.
No a pak jsou tu cereálie. Ty jsou už spíše v pozadí a pomáhají dotvářet chuť, takže nijak výrazně nevystupují. Pokud už je v chuti rozeznáte, jedná se o medové cereálie, něco tak trochu mezi medovými cornflakes a medovými kroužky. Kromě toho, že pomáhají dotvořit celou chuť a posunout tak mléko spíše k salku, dodávají chuti taktéž lehkou dávku hutnosti.
Co se týče vyvážení chutí, nemám Alici moc co vytknout. Co mě ale bohužel zklamalo, je samotná výraznost chuti. U Opičáka jsem byl vždy zvyklý na pořádnou nálož chuti, která člověku skoro lezla ušima. Tahle iterace Alice ale tuhle výraznost jakkoliv postrádá. Chuť tak chvílemi působí až trochu mdle, což v případě mléčných chutí dle mého bývá kámen úrazu- A je to škoda, protože tu známou chuť tam cítím, ale musím se sakra soustředit nejen abych ty chutě rozeznal, ale abych vůbec něco cítil.
Tím Alici neodsuzuji, to vůbec, tu chuť mám rád. Ale v tomhle případě je na můj vkus až moc slabá a nevýrazná. Chvílemi to sice vypadá, že by se mohla chuť probrat, ale jsou to pouze náznaky a ani po x ml se chuť pořádně neprobudí.
Zhodnocení
Jasným favoritem z prvních tří kousků je (vlastně proti mému očekávání) jednoznačně Black Widow. Výrazná chuť, neobvyklá, plná, na můj vkus možná až zbytečně sladká, ale tohle je prostě jasná Opičákovina. Tyhle mixy šly Štěpánovi vždycky perfektně a Black Widow je toho důkazem a rozhodně si pozornost zaslouží. Osobně bych si sice nedokázal tuhle příchuť představit na celodenní vaping (jsem prostě buchtovej), ale rozhodně tuhle příchuť můžu doporučit k vyzkoušení.
Typhoon je svým způsobem takovým slušným kompromisem – není tak sladký a výrazný jako Black Widow, to mu ale neubírá, protože i přes to chuť působí příjemně svěže a ta kombinace melounů je prostě povedená. A s tou sladkostí je dle mého spíše vhodnějším kandidátem na celý den než Black Widow.
No a pak je tu Alice, která je pro mě osobně trochu zklamáním. Alice pro mě vždycky byla hutnou, skoro až těžkou příchutí. Tady se ale nejspíš na síle trochu ubíralo a na můj vkus se ubralo až moc. Jasně, nebudou tolik trpět spirálky, ale za jakou cenu? Jak jsem již psal, ta chuť tam je, ale pokud ji ani můj věrný Aromamizer Plus V3 pořádně nevytáhl, tak nevím co by mohlo. A zase znám lidi, kterým přesně tahle intenzita bude vyhovovat, včetně mého kolegy Falkora. Mně osobně to nestačí.
Všechny kousky z řady VINC dostanete v 60ml lahvičce s 12 ml aromatu, které je potřeba dolít bází a ev. nikotinovým boosterem. Dle doporučení výrobce je dobré nechat výsledný mix zaležet v případě Typhoon a Alice 7 dní, v případě Black Widow 10 dní.
Za zaslání řady VINC do recenze děkujeme Opičákovi a TI Juice/FLVR Distro, kde ji můžete i zakoupit.
