Voopoo Drag 2 Kit – Nový král? [Recenze]

První Voopoo Drag stále patří mezi nejpopulárnější mody, alespoň na našem trhu. Zásluhu na tom má kvalitní Gene Chip a pravděpodobně i vzhled, kterému vévodí kryt baterií s resinem. A vzhledem k resinu je každý kus aspoň trochu originál. Nyní se tento mod dočkal rovnou dvou nástupců: Draga 2 a Draga Mini. A na toho většího, tedy toho s označením Drag 2 se podíváme v dnešní recenzi.

 

 

Nejprve pár základních informací úvodem:

  • Nová verze Gene Chipu (GENE.FIT)
  • Výkon se posunul ze 157 W na 177 W
  • Mod funguje na dvě baterie typu 18650
  • Nový vzhled s trochu oblejšími hranami
  • 3 fit režimy
  • Centerpin umístěný na střed a možnost umístit i atomizér o průměru 25 mm bez přesahu
  • Výběr z více barevných variant resinu, barva kovu však pouze černá
  • Mod dodávaný v kitu s atomizérem UForce T2

 

Balení

Voopoo Drag 2 je dodávaný ve podobné krabičce, jako jeho první verze. Na čelní straně je kromě loga Voopoo i logo samotného Dragu, ale nikoliv označení, že se jedná o jeho druhou generaci. To se dozvíte až na druhé straně, kde je popsaný i obsah krabičky. Dostal jsem se tak do situace, kdy jsem měl pocit, jestli se mi do ruky náhodou nedostal první Drag.

V balení najdete jednak samotný mod, dále (tím, že se prodává pouze kit, samotný mod zatím na trhu není) atomizér UForce T2, dvě hlavy pro atomizér, sadu náhradních o-kroužků, náhradní rovné sklo pro atomizér, USB kabel pro nabíjení a upgrade firmwaru a samozřejmě sadu certifikátů a návodů.

Vzhled

Pravděpodobně pro běžné uživatele nejzásadnější změnou prošel vzhled celého modu. Mod je stále klasického „krabicového“ vzhledu, nyní má však lehce kulatější a ne tak ostré hrany, jako měla první verze. Mod je i o něco menší a tak je mnohem pohodlnější do ruky. Jedné straně vévodí resinový panel, který je příjemný na omak, a zároveň je pro kupující větší výběr jeho barevných variant (základní barva kovové konstrukce je pouze černá, o dalších verzích se výrobce dosud nezmínil).

 

Přední strana je osazena jednoduchým displejem, na kterém najdete indikátory stavu obou baterií, informaci o odporu, výstupním napětí při žhavení a délce potahu, a samozřejmě nastavený výkon/teplotu. Oproti první verzi není displej tak svítivý a při některých světelných podmínkách může být hůře čitelný, a to i po sundání ochranné folie. Nad displejem je umístěno tlačítko, které je lehce prohloubené a pod prst tak celkem pohodlné. Co jsem však zjistil je fakt, že byť nijak nevyčnívá, je natolik vystouplé, aby se sepnulo například v kapse nebo tašce. Proto je lepší při ukládání do kapsy nebo tašky mod vypnout. Pod displejem jsou pak dvě tlačítka pro nastavení výkonu a micro-USB port pro nabíjení a případný upgrade firmwaru.

Nyní se dostáváme k bočnímu krytu baterií. Na něm opět najdeme velké logo DRAG. Je trochu škoda, že se výrobce nerozhodl umístit resin na obě strany modu. Kryt baterií mi však zkazil celkový dojem z modu. Byť na magnetech drží celkem pevně a jen tak vám z modu nespadne, má dostatek vůle na to, aby se viklal. Oproti první verzi se totiž nezarazí o hrany modu (zarážky sice má, ale celkem malé a s drobným prostorem k pohybu, pravděpodobně kvůli sundání krytu). Při zatřepání sice kryt nijak nechrastí, ale při držení v ruce si pohybu krytu nelze nevšimnout a je dosti nepříjemný. Ke krytu ještě na konci uvedu jednu poznámku.

Další věc, která mi lehce zkazila dojem, je centerpin. Někomu by mohlo vadit, že je umístěn na středu modu, oproti první verzi, která jej měla umístěn na kraji modu, což bylo v poslední dobou už spíše raritou a pro první Drag rozeznávacím znakem. Ale umístění na střed na druhou stranu umožňuje na mod posadit atomizér o průměru 25 mm, kterých je nyní na trhu asi nejvíce, bez přesahu. Pravděpodobně by nebyl problém ani s atomizéry s průměrem 26 mm. Co se mi však nelíbilo, je jeho řešení. Centerpin má i svoji podložku, která je lehce vystouplá. Na jednu stranu sice dobrý nápad, který zabrání tomu, abyste si odřeli lak na modu, ale pokud jste detailisti, jako třeba já, mohlo by vám vadit, že atomizéry na mod úplně nedosedají a té mezery si prostě nejde nevšimnout. Říkám si, zda by nebylo lepší do balení přidat podložku a nechat na majiteli, jestli ji využije, nebo ne.

 

Atomizér UForce T2

K atomizéru si dovolím říct pouze pár slov. Jeho průměr je 25 mm, se základním sklem má kapacitu 3,5 ml, s bubble sklem, které je nainstalované už z balení, pak 5 ml. Jeho barva by měla být černá, ale ve skutečnosti je svou lesklostí spíše podobná barvě gunmetal. O přívod vzduchu se starají 3 sloty na spodní straně atomizéru. Regulace je jednoduchá, ne moc tuhá a má zarážky na maximu/minimu. Plnění je vrchní a k naplnění stačí pouze posunout topcap v místě, kde se nachází nápis UForce. Otvor pro plnění je dostatečně velký i pro větší kapátka a s plněním nebyl žádný problém. Na vrchu tanku pak najdeme pravděpodobně resinový driptip velikosti 810, jehož barva a textura odpovídá resinu na bočním panelu. K drip tipu bych měl jednu výtku: je relativně tenký a vrchní hranu má lehce ostřejší, než by se mi osobně líbilo. Působí tak dojmem, že je spíše odříznutý z plastové trubky.

V balení k němu najdete dvě žhavicí hlavy, jednu se dvěma spirálkami s odporem 0,4 Ohmu, která nejlépe funguje v rozsahu 55-65 W (osobně se mi nejvíce osvědčilo 75 W) a druhou se třemi meshi a odporem 0,2 Ohmu, která nejlépe funguje na hodnotách 75-85 W, ale zvládne až 100 W.

Z tanku jsem osobně neměl žádný extra zážitek, označil bych ho za dobrý základ, ale při jeho používání jsem měl chuť si na mod posadit raději nějaký svůj tank. Během testování mi tank pouze jednou protekl, což bych přisuzoval spíše nevhodné manipulaci, trochu mi vadila zároveň kondenzace liquidu v drip tipu.

Co určitě potěší, je množství žhavicích hlav, které lze do tanku použít. Jsou totiž kompatibilní s hlavami z první verze UForce tanku a na výběr je tak 10 různých žhavicích hlav, které není obtížné sehnat ani na našem trhu. Na výběr je též 5 (resp. 4, jedno z nich je pouze TPD verze) skel, které změní obsah tanku od 3,5 až po 8 ml.

 

Používání

K zapnutí modu je potřeba klasický pětiklik. Po zapnutí na vás po logu rovnou vyskočí power režim, změna režimu se pak provádí trojklikem. Není potřeba nic potvrzovat, režim se rovnou přepne a stačí jej jen nastavit. Pouze u TC režimu je potřeba potvrdit zvolený materiál, přičemž na výběr je z trojice Ti/Ni/SS. Kromě klasického režimu pro výkon a teplotního režimu nabízí mod ještě 3 FIT režimy, na které se za chvíli podíváme. Zároveň je možné si přes software v počítači nastavit i TCR, křivky žhavení pro teplotní i power režim, či si změnit logo při spuštění či některá upozornění, křivky je možné nastavit i v podmenu přímo na modu. K podmenu se dostanete společným podržením tlačítek + a -, podržením tlačítka žhavení a tlačítka + zamknete/odmknete tlačítka, podržením žhavicího tlačítka a tlačítka – pak otočíte orientaci zobrazení obrazovky.

 

Po nasazení atomizéru se mod okamžitě zeptá, zda je nasazena nová spirálka. Po potvrzení spirálky mod nastaví výkon, který vyhodnotí pro nasazený atomizér, respektive jeho spirálku/žhavicí hlavu jako optimální. Osobně jsem se opět setkal s tím, s čím u jiných modů s touto funkcí, že onen výkon byl zhruba o 10 W nižší, než jaký jsem jako vhodný vyhodnotil já. Na to, zda je nasazená spirálka se měl mod tendenci občas ptát i po tom, co chvíli stál, ale přitom nebyl vypnutý.

Co musím pochválit je, že i bez možnosti nastavení předžhavení, má mod velmi rychlý náběh (reakci na sepnutí žhavicího tlačítka), což je ostatně vlastnost, kterou se použitý Gene čip chlubí. A právem. Reakce je vskutku rychlá a na prohřátí spirálky jsem tedy moc dlouho nečekal. Co bych naopak považoval za mínus, je pomalé nastavování výkonu. Pravda, mod nastaví výkon na hodnotu blízkou tomu, co pro vás bude reálně vhodné a není potřeba ho moc přenastavovat, ale pokud byste se přeci jen chtěli posunout o pár desítek Wattů dál, chvíli si počkáte.

Nyní ke třem FIT režimům, které jsou u tohoto modu a čipu novinkou. Jedná se o režimy, které nastaví výkon pro spirálku podle toho, co byste mohli požadovat. První nastaví výkon tak, aby baterie vydržela co nejdéle, ale mohli jste si užít dostatku páry, druhý nastaví výkon pro optimální chuť (upřímně myslím, že půjde o stejný výkon, který mod automaticky zvolí po nasazení atomizéru), třetí je pak pro vyšší tvorbu páry, tedy cloud chasing. Osobně jsem tyto režimy zkoušel pouze krátce a ani jeden z nich mě nenadchnul a nenašel jsem pro ně využití. A jak píše výrobce, jedná se o režimy určené spíše pro sub-ohm atomizéry, aby nedošlo ke spálení žhavicí hlavy.

Mod je vybaven kromě microUSB portu i balancérem a je tak možné a celkem bezpečné nabíjet baterie i v modu (byť to obecně spíše nedoporučujeme). Co by však mohlo některé trochu zamrzet, je fakt, že při nabíjení mod nevyužijete. Nastavovat jej sice lze, ale zažhavit se vám během nabíjení nepovede.

TC Režim

U TC režimu rovnou upozorním na jednu věc. Před jeho nastavením raději sundejte atomizér z modu, tedy především před výběrem režimu. Reakce čipu jsou totiž natolik rychlé, že i během trojkliku, kterým se režimy přepínají, stihne zažhavit, a to natolik, aby stihl spálit vatu. Stejně tak při vypínání modu, ovšem tam už s ohledem na to, že budete mít režim navolený, nedojde k tak velkému zažhavení, aby došlo ke škodám na vatě.

 

Po výběru režimu a zvolení materiálu už pouze stačí nastavit teplotu a výkon dle vašeho přání. Pro nastavení výkonu je potřeba 4x zmáčknout žhavicí tlačítko, následně nastavit výkon a jedním kliknutím opět na žhavicí tlačítko jej potvrdit. Stejným čtyřklikem se dostanete i k nastavení žhavicí křivky v režimu teplotních křivek. Podržením tlačítek + a – se dostanete do podnabídky, kde můžete přepnout na režim teplotních křivek a případně poupravit načtený odpor spirálky. Ten jinak není třeba nijak zamykat, jak jej mod načte poprvé, tak zůstane nastavený, ale máte možnost si jej upravit.

Ke zkoušce TC jsem opět zvolil test suché vaty. Zvolený materiál byla nerez, načtený odpor 0,87 Ohmu, nastavená teplota 230 °C a výkon 50 W. Při zažhavení bylo na obrazovce vidět, že mod výkon reguluje a pouští do spirálky pouze desetinky Wattů. Na vatě nedošlo k žádné barevné změně ani se nad ní neobjevil kouř (pouze při jednom pokusu s vysokou teplotou). Lze tedy říci, že TC funguje perfektně.

Zhodnocení

Drag 2 je zcela určitě kvalitní a především vzhledově povedený mod a více než obstojný nástupce své první verze. Celkově je v ruce pohodlnější než první verze, která mi byla díky svým ostrým hranám do ruky trochu nepříjemná. Vzhledově vyčnívá nepochybně i použití líbivého resinu na jedné z bočních stran. Po funkční stránce v podstatě též není co vytknout, myslím že mnozí začátečníci ocení FIT režimy, kterými mod disponuje, vyznavači MTL pak zase perfektní TC.
Co se však rozhodně nepovedlo je řešení krytu baterií. Zde bych rád citoval Karotku, který řekl, že s ohledem na přítomnost balancéru by bylo nejlepší do modu dát dvě baterie (např. Sony VTC6), kryt napevno přilepit vteřinovým lepidlem a udělat z Drag 2 mod s integrovanou baterií. A plně s ním souhlasím, neboť pohyb krytu byl přítomný, ať jsem mod držel jakkoliv.
Druhou nepovedenou věcí centerpin, který lehce vyčnívá, a o té, byť drobné, mezírce mezi atomizérem a modem jsem věděl v podstatě pokaždé, když jsem se na mod podíval.

Já osobně bych si Drag 2 asi nepořídil a asi bych ho nedokázal používat každý den, ale to je čistě můj názor a nikomu jeho koupi nevymlouvám, jelikož si myslím, že i přes můj osobní dojem se jedná o kvalitní mod a rozhodně bude pokračovat svoji popularitou ve stopách první generace. A pokud se dočkáme třetí verze, tak ta by mohla být zase o něco lepší. Kdo ví 😉

Líbí se vám naše články? Podpořte nás na Patreonu!