Na vapingové scéně se objevila „teprve“ před rokem, ale dává o sobě vědět, a to především benefiční akcí Vape For Dream, kterou pořádá 29. září v Ostravě (FB stránka události). Řeč je o Nikol Juráňové, se kterou jsme si nyní sedli a zeptali se jí na pár věcí nejen kolem této akce.
Jak vůbec vznikl nápad uspořádat Vape For Dream?
Ten prvotní nápad nebo ťukanec byl od někoho jiného. Byla jsem v ostravské Vape crew, kde ze mě udělali moderátora. Takže jsem jim pomáhala dělat sraz v Ostravě, kde byl i Štěpán, ke kterému jsem zařídila hudbu, nášivky, plakáty, udělala logo a reklamu… A kluci chtěli plánovat další sraz s tím, že by tam byla dražba, a že vytěžený příspěvek by se zanesl třeba do dětského domova. Což je kravina, protože dětské domovy mají v České republice dost velký sponzoring. Ale nápad to byl dobrý, tak jsem kluky začala pošťuchovat, že oslovíme spíše nějakou nadaci. Ale kluci moc nedůvěřovali, tak jsem se od nich odpojila a začala to dělat na svoje jméno, na vlastní pěst. Takže prvotní nápad šel od nich.
Oni to chtěli udělat jen na komorním srazu, ale já se rozhodla že to udělám větší a udělám z toho benefici. A tím, že mám bráchu autistu, tak jsem hned věděla, kam by mohly peníze jít.
Jak dlouho už se věnuješ věcem okolo autismu apod?
Já se jim ani tolik nevěnuji, jako spíš moji rodiče. Je to moje první benefice. Já jsem s tím spolkem For Help do téhle doby nikdy nespolupracovala, ale jelikož vím, jak pomáhají třeba i naší rodině, tak jsem se rozhodla jim nějak revanšovat. A tohle je moje první práce tímhle směrem. Dříve jsem se nerevanšovala nějakou pomocí autíkům mimo mého bráchy.
Tím že mám Brášku autistu,tak jsem hned věděla kam směřovat tuhle benefici. Bratrovi byl diagnostikován autismus ještě před třetím rokem, do té doby byl zdravé, smějící se miminko. Vše se zlomilo až po očkování. Ze dne na den ztratil oční kontakt, přestal se smát, to co uměl, jako kdyby zapomněl. Stalo se z něho de facto takové zvířátko. Diagnóza byla strašlivá pro mou mámu a otce. Středně těžká retardace, Jedna z těch těžších forem PAS, ADHD a k tomu všemu se teď nedávno přidala epilepsie. Kolik nocí máma probrečela, si ani nedovedu představit. Tito rodiče to mají hrozně těžké, je tak ani netrápí postižení svých dětí, ale co s nimi bude, až tady jednou oni nebudou. Nadační spolek FOR HELP dělá pro tyto rodiče, co může. Jednak pořádají ozdravné pobyty jak v ČR, tak i v zahraničí, a financují to z větší části oni, tím pádem si to mohou dovolit i méně majetní rodiče s autíky. Na těch ozdravných pobytech je doprovází asistenti a psycholožka, kteří učí rodiče, jak porozumět svému dítěti, a vidět svět jeho očima. Mimo to má spolek For Help koně s certifikaci hipoterapie, která má neskutečné terapeutické výsledky právě u autíků. Tlukot kopyt, pravidelný rytmus ,srst a vůně koně u nich vyvolává zklidnění a pohodu, a to tyto děti potřebuji
Pokud se akce podaří, zvážíš pořádání dalších podobných akcí?
Pokud se tenhle první ročník vydaří, tak bych ráda pořádala druhý ročník, ale ne s tím, že bych jen já byla organizátorka, že by se nekonal v Ostravě… Směřovala bych to do Prahy a mohl by se vybrat i jiný spolek, nebo, co mnoho lidí neví, že se dá pomáhat i jednotlivci, což bych spíš volila já.
Dva vapeři se mi ozvali, jeden dokonce má vnuka, který má jednu z nejtěžších forem autismu a je dokonce hluchý a slepý. Ale nebudu jmenovat, o koho jde, to by nebylo vhodné. A to má můj bratr jednu z nejtěžších forem, ale po tom, co jsem četla ten příběh, tak doma můžeme být rádi.
Co všechno pro tebe pořádání obnáší?
Vzhledem k tomu, že jsem 12 let v hudební branži, tak už vím jak to funguje, co je potřeba zařídit a co je všechno za tou organizací.
Nejhorší byly prostory, protože plno provozovatelů ani neví, že můžou povolit vaping. Oni si většinou myslí, že když se nesmí kouřit cigarety, tak že se nesmí ani vapovat. Já jsem volila hlavně prostory tak, abych si mohla zaplatit nájem. A tenhle provozovatel byl jediný, který mi vyšel vstříc. Ale sehnala jsem ten klub až po dvou měsících, po tom, co jsem oslovila ještě dalších 7 klubů. Ostatní buď měli vysoký nájem, nebo nechtěli povolit vaping.
Jen tam tedy není moc míst, ale doufám že budou lidi proudit, tak nebude tak narváno. A když ne, tak k sobě aspoň budeme mít blíž.
A jak se domlouvala spolupráce s klukama jako Noid, Karotka a další?
Prvního, koho jsem oslovila, i když jsem ještě neměla datum, byl Tonda z Czech Vape. Toho to neskutečně nadchlo a spolu jsme spustili první vlnu. Pak jsem oslovila Noida, Karla Kapradina, pak šli další, jako Opičák Štěpán, kluci z Cranium mods… Pak se začali nabalovat další a akce byla de facto hotová. Já je pozvala jako hosty a nakonec se z nich stali spolupořadatelé.
Ale tahle akce je spontánní, pokud se někdo ozve s tím, že se chce zapojit, má nějaký nápad i do programu, a přijde ještě během měsíce, má ode mě volné ruce. Je to akce nás všech. Jen to nesmí házet špatné světlo na nadační spolek.
A na co se nejvíc těšíš?
Těším se na to, že tam bude moje máma, možná se objeví ze začátku i můj táta a brácha. Aby měli lidi šanci vidět, komu pomáhají, ne že pomáhají někomu, koho ani nemají šanci ani vidět. Hlavně z toho důvodu, že plno lidí má zkreslený pohled na autismus.
No a doufám že bude hodně lidí, že se to všem bude líbit, že se vybere co nejvíc.
A teď k vapingu, jak dlouho se věnuješ tomu?
Od března minulého roku, tedy rok. Většinou jsem byla na eGo Aio, na první větší setup jsem si dlouho šetřila a první kompletní setup byl Govad a eVic Primo, postupně než jsem našetřila to trvalo 4 měsíce. A v říjnu jsem začala motat a od té doby jsem nevzala cigaretu do pusy. Ale od té doby jsem tomu propadla, byť mám většinu věcí z druhé ruky. Jen se teda bojím mechanik.
Jak ses k vapingu dostala?
Dřív jsem kouřila, ale rakovina je pro mě největší strašák, tak jsem zkusila vaping a propadla mu.
Jaký je tvůj oblíbený set.
Tesla, a jelikož jedu na MTL (DL si občas dám), tak Hastur. To mi vyhovuje.
Oblíbený liquid?
Apple pie od Fog Division, Cheesecake od Capelly a v podstatě jakékoliv buchtovky. Jednou jsem měla úžasné mojito, ale od té doby nemůžu najít, co to bylo. Pár aromat jsem si objednala, ale ani jedno nebylo ono. A teď mi ještě hodně zachutnala okurková limonáda od Paratroopers.
Jaké to je, být „profláknutá“ na vapingové scéně?
Má to určitě svoje plusy. Kluci si mě v rámci Vape For Dream i osobně celkem rozmazlují, třeba tím dotModem. Rozhodně je to příjemné.
Poslední otázka, jaký je tvůj pohled na českou vapingovou scénu?
Lidi jsou milí, srdcatí. Líbí se mi, jak funguje solidarita, kdy jsou si lidi schopni pomoci, kdy třeba jeden vaper musel prodat svojí vapingovou výbavu a lidi mu potom naposílali věci, nebo jak se třeba Espézetkovi poskládali na vybavení na natáčení. A haterů si nevšímám, i když mě nikdo nehejtuje a ani si to asi nedovolí. Každopádně panuje velmi přátelská atmosféra.
Děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se akce vydaří!
